Zde naleznete více informací o jednotlivých etapách Hornolužické horské stezky.

neukirch toepferei my xlarge

Centrum hornolužického hrnčířství, ukázková dílna pro ruční tkaní a tkaní lnu, podstávkové domy

Vítejte v Neukirchu! Vaše putování zde začíná. Staletou vesnici obklopují dva hřebeny Hornolužické vrchoviny. 15 kilometrů odsud leží tisíc let staré město Bautzen (Budyšín), bývalé hlavní město Horní Lužice.

Věnujte tomuto výchozímu místu trochu svého času. Obec proslavilo hrnčířské umění, jehož historie sahá až do roku 1759. Tři nejstarší hrnčířské dílny, jež jsou stále ještě v provozu, pocházejí z 19. století. V ukázkových dílnách si můžete prohlédnout tradiční řemeslné techniky.

Co je to hubkování? Dívejte se pozorně hrnčířům pod ruce, jak zdobí nádoby hubkou. Tato technika pochází z města Bunzlau (Slezská Boleslav), dnes nazývaného Bolesławiec. V Horní Lužici se používá dodnes. Hrnčířský festival v Neukirchu, který probíhá vždy v říjnu, hostí téměř 80 hrnčířských dílen z Německa i celé Evropy a přiláká tisíce návštěvníků. Dobrý důvod pro další návštěvu.

Další zajímavosti

  • Keramika Heinke, založena roku 1886
  • Keramika Kannegießer, založena roku 1824
  • Hrnčířská dílna Karl Louis Lehmann GmbH, založena roku 1834
  • Manufaktura pro tkaní lnu s ukázkovou dílnou, založena roku 1886
  • 37 podstávkových domů (roubené a hrázděné stavení pod jednou střechou)
  • Barokní kostel (1723 – 1753) s prvními varhany od firmy Eule, Budyšín
  • Neukircher Zwieback GmbH s prodejnou (výroba sucharů od roku 1696)


sohland himmelsbruecke my xlarge

Valtenberg (587 m) – pramen řeky Wesenitz – Steinigtwolmsdorf – Grenzweg (Hraniční stezka) – Dreiherrenstein (Třípanský kámen, 480 m) – Sohland

Již z Neukirchu je vidět hora Valtenberg (587 m). Dnes překonáte nejvyšší stoupání v Hornolužické vrchovině. Oblou horu korunuje 25 metrů vysoká rozhledna s trigonometrickým bodem. Na rozhledně stanul v roce 1865 již saský král Johann. Kdysi se v hoře těžila žula. Dávnou těžbu připomíná dědičná štola Valentin (1752 – 1762).

Sestupujte dolů do vesnice Steinigtwolmsdorf, okolo hostince Waldhaus nedaleko žulových lomů po B 98. Hornolužická horská stezka nyní vede po velké okružní cestě okolo vesnice Steinigtwolmsdorf až k Třípanskému kamenu. Kámen dříve vyznačoval hranici mezi třemi panstvími.

Trasa pokračuje po hranici s Českou republikou na cestě zvané „Weg der Roten Waldameise“ (Cesta mravence lesního) až na šluknovskou silnici. Vydejte se po ní až do obce Sohland.

Další zajímavosti

  • Pramen řeky Wesenitz v ústí dědičné štoly Valentin
  • 200 podstávkových domů v Sohlandu, mezi nimi národopisné muzeum „Altes Weberhaus“ (Stará tkalcovna) - dům postaven kolem roku 1750
  • Observatoř „Bruno H. Bürgel“ v Sohlandu
  • Lesní divadlo v Sohlandu s letními představeními v hornolužickém dialektu
  • Odbočka na Taubenheim: vesnice s 17 historickými slunečními hodinami


dsc 0318 my xlarge

Himmelsbrücke Sohland (Nebeský most) – přehrada – Kälbersteine s výhledem do Čech – Beiersdorf, Bieleboh (499 m) – Schönbach

Váš dnešní den začíná na břehu řeky Sprévy. Cesta vede podél Nebeského mostu z roku 1796. Nebo se jej odvážíte přejít? Legenda totiž tvrdí, že pokud se na něj odváží vstoupit lhář, most spadne. Ať už se rozhodnete to zkusit či ne, brzy se dostanete pod viadukt k další zastávce na trase, a to k Sohlandské přehradě, šest hektarů veliké vodní ploše využívané pro rybaření a jízdu lodičkami.

Od jezera stoupejte nahoru k obci Ellersdorf. Kopec nese jméno Kälbersteine (487 m) a na jeho vrcholu naleznete žulovou skálu. V dobách třicetileté války zde sedláci schovávali svůj dobytek. Vychutnejte si výhled sahající až do Čech. Lesní cesty vás zavedou do Picky a Eichenu, které tvoří součást obce Oppach.

Nyní vás čeká intenzivní výstup na Bieleboh (499 m). Na jeho vrcholu můžete zdolat ještě 18 metrů vysokou rozhlednu. Je to namáhavé, ale vyplatí se to. Znalci říkají, že je odsud nejkrásnější výhled do všech stran v celé Horní Lužici. Při sestupu z Bielebohu vás cesta zavede směrem na kostel v Beiersdorfu. Podél bývalé železniční trati dojdete až do obce Schönbach. Zde jsou k vidění podstávkové domy, jeden z nich, který stojí v Niederdorfu, má dokonce slámou pokrytou střechu. Krásný je také kostel s bronzovými zvony a bývalý lom v Neudorfu.

Další zajímavosti

  • Studniční stezka v Oppachu vedoucí k prameni zdejších minerálních vod
  • Odbočka do Cunewalde: největší evangelický vesnický kostel v Německu
  • Odbočka do Schirgiswalde: Vlastivědné muzeum „Carl Swoboda“, domy s podloubím a barokní kostel se dvěma neogotickými věžemi
  • Odbočka do Crostau: Silbermannovy varhany z roku 1832 v horském kostelíku, nejvýchodnější dochovaný nástroj od slavného výrobce varhan


tag4 kottmarquelle2 my xlarge

Schönbach – Schmiedesteine – Muzeum Reiterhaus - Neusalza-Spremberg – Kuhberg – Raumbusch – Pramen Sprévy – Kottmar (583 m) – Eibau

Na horské stezce jste již jako doma. Vaším dalším cílem je město Neusalza-Spremberg. Tam přejdete přes říčku Flößchen (nazývanou také Flössel), projdete lesem Großer Wald a podél Halmebergu (neboli Hahneberg, 410 m).

Již v roce 1920 se obce Neusalza a Spremberg spojily do města, jež si ponechalo oba názvy. Po silničce zvané Lammweg dojdete k vyhlídce Schmiedesteine, oblíbené mezi horolezci. Hned poté následuje perla městečka: Reiterhaus z roku 1660 patří mezi nejstarší podstávkové domy v Horní Lužici a nachází se v něm krásné vlastivědné muzeum.

Cesta Eichbergweg vás vede opět do zeleně a vzhůru na kopec Kuhberg (396 m). Přírodní památka Alter Teich (Starý rybník) je klidným místem pro odpočinek, lemuje jej rákosí a pestrý ptačí svět. Vaše cesta vede dále lesem zvaným Raumbusch po široké lesní cestě Lebeltstraße. Poté trasa odbočuje na starou löbauskou silnici (Alter Löbauer Weg), vede kousek paralelně s Lebeltstraße a k rybníčku napájenému mladou Sprévou. Pokračujte po pěšině k Steinerne Bank (Kamenná lavice) a dále směrem k prameni Sprévy. Jedná se o nejvýše položený ze tří pramenů této řeky. Cesta Wolfsgrubenweg se pak vrací na starou trasu Hornolužické horské stezky. Čeká na vás hora Kottmar (583 m)! Šplháte nahoru na vyhaslou sopku.

Vrchol leží mezi dvěma přírodními oblastmi. Na západním svahu Kottmaru pramení jeden ze tří pramenů Sprévy. Řeku dlouhou 400 kilometrů napájí totiž ještě dva další prameny, které se nachází nedaleko.

Sestupujte po Löbauské silnici (Löbauer Weg), která skýtá výletníkům nádherný výhled do okolí a vede přímo do Eibau.

Ozdobou obce je budova Faktorenhof s barokními pokoji. Tip pro vás: Vychutnejte si v cíli dnešní etapy eibauské černé pivo!

Další zajímavosti

  • Vesnický kostel v Sprembergu s portálem ze 14. a 16. století
  • Kostel českých exulantů z roku 1679 v Neusalza
  • Park v údolí Sprévy
  • Hraniční kameny z roku 1834 u rybníka Alter Teich
  • Vlastivědné a Humboldtovo muzeum v Eibau
  • Slavnost piva a tradic v Eibau (poslední neděle v červnu)
  • Odbočka do obce Obercunnersdorf: památkově chráněná obec se zhruba 250 podstávkovými domy
  • Odbočka do města Herrnhut (Ochranov): ukázková dílna Herrnhuter Sterne GmbH s výrobou vánočních hvězd a národopisné muzeum světově známé Jednoty bratrské


tag5 mandau my xlarge

Eibau – Oderwitz – Bleichteiche, Großer Stein (Velký kámen, 471 m) Spitzkunnersdorf – Weißer Stein (Bílý kámen) – Großschönau – Lausurtal – Herrenwalde – Weberberg (670 m) – Lauscheborn – Waltersdorf

Na úpatí hory Beckenberg (409 m) projdete směrem k Oderwitz, vesnici větrných mlýnů a počasí. Ve vsi se nachází tři větrné mlýny z 18. a 19. století a meteorologický kabinet. Podchodem pod železnicí se pak dostanete k rybníkům Bleichteiche a dále do vesnice Leutersdorf. Zde žil loupežnický náčelník Karasek, který obec proslavil.

Cesta vede přes vyhlídku u Emma-Bank a po luční cestě přes horu Großer Stein (471 m). Prohlédněte si zblízka menší z obou vrcholových skal. Jmenuje se Goethestein. Rozpoznáte v ní tvář básníka? Za chvíli je tu další „prominentní“ skála – šest metrů vysoký Weißer Stein bývá nazýván Karasek-Höhle (Karaskovo doupě).

Lesní cesty vedou lesem Hofebusch na horu Hutberg (371 m). Čeká vás prohlídka tkalcovské vesnice Großschönau – původně: Große schöne Aue (Velká krásná niva) v údolí Mandavy. Zde byl v roce 1856 postaven první tkalcovský stav na výrobu froté v Německu. U Neuschönau projdete údolím Lužničky (Lausur) až ke staré zemské silnici a do Pilzdörfl a Herrenwalde.

Na chvilku se zastavte a zhluboka se nadechněte! Nyní začnete stoupat do Žitavských hor. Jedná se o 100. přírodní park Německa. Z hory Weberberg (670 m) se vine hřebenová stezka podél hranice s Čechami až k prameni zvanému Lauscheborn. Odtud kdysi osli tahali pitnou vodu na vrchol hory Lausche (Luž, 793 m).

Luž je nejvyšší horou Horní Lužice a skýtá úchvatný výhled do všech stran. Cesta dolů vede ke staré strážnici Alte Wache. Jedná se o bývalou celnici a dnes zde můžete zcela svobodně přejít do sousedních Čech. Ještě jeden malý sestup a už jste v rekreační obci Waltersdorf.

Další zajímavosti

  • 450 podstávkových domů v Oderwitz
  • Německé muzeum damašku a froté v Großschönau s ukázkovou dílnou
  • Textilní stezka Großschönau
  • Muzeum motocyklových veteránů a technické muzeum Großschönau
  • Obec Großschönau s 650 podstávkovými domy
  • Naučná stezka hornolužických podstávkových domů ve Waltersdorfu (barokní skvost s pískovcovými portály z 18. století)
  • Vřesoviště pod horou Luž na české straně
  • Muzeum etnografie a mlynářství ve Waltersdorfu
  • Dům přírodního parku s interaktivní výstavou a zahradou přírodního parku


tag6 oybin burg my xlarge

Waltersdorf – Jonsdorf Nonnenfelsen (Jeptišky, 537 m) – lesní divadlo Jonsdorf – Oybin-Hain – vyhlídková hora Hochwald (Hvozd, 749 m) – hraniční sedlo Kammloch Oybin/Lückendorf

Další den vašeho putování začíná u Staré strážnice, kterou již znáte. Odsud vede cesta Hohlsteinweg až ke skalnímu masivu Nonnenfelsen. Ve strmých pískovcových skalách spatřovali místní obyvatelé „dvě jeptišky jdoucí těsně za sebou, se závoji a v hábitech“. Podle alpského vzoru se dnes po masivu vine cvičná ferrata s převýšením 95 metrů.

Došli jste do klimatických lázní Jonsdorf. Toto oficiální státní pojmenování získala obec již v roce 1991 jako druhá v Sasku. Pod vrcholkem Johannisstein překročíte středověkou obchodní stezku. Alte Leipaer Straße (Stará lipská silnice) tehdy spojovala Střední Čechy se Žitavou.

Z vesničky Hain vystoupáte na další vrchol, Hochwald (749 m). Vzhůru půjdete kousek po staré sáňkařské dráze z roku 1909. Kdysi po ní sáňkoval dokonce saský král Friedrich August III. V dobách Východního Německa to byla nejdelší a nejrychlejší přírodní sáňkařská dráha.

Po cestě Ulmensteigweg dojdete na vrchol kopce. Na jižní straně stojí restaurace Hochwaldbaude z roku 1938, na severní kulatá rozhledna z roku 1892. Lidově se celé hoře říká „Rozhledna Žitavských hor“. Dolů pak sestoupíte až k sedlu Kammloch, poté po cestě Floßbergweg a Alte Hainstraße až do lázní Oybin obklopených horami a lesy.

Sotva kilometr od středu obce stojí dvě obří houby. Jmenují se Kelchstein a Kleinsteinwächter a jsou celosvětovou raritou.

Také největší atrakce obce leží na dosah ruky: hrad a klášter na hoře Oybin (14. století). Místo okouzlovalo již slavné malíře německého romantismu.

Další zajímavosti:

  • Schmetterlingshaus (Motýlí dům) v Jonsdorfu
  • Naučná stezka Mühlsteinbrüche (Lomy mlýnských kamenů) v Jonsdorfu s pískovcovými skalními útvary jako „Drei Tische“ (Tři stoly) a „Kleine Orgel“ (Malé varhany)
  • Lesní divadlo Jonsdorf – letní jeviště Divadla Gerharta Hauptmanna v Žitavě
  • Horský kostel (Hochzeitskirche / Svatební kostel) na hoře Oybin s barokním a rokokovým interiérem


zittau my xlarge

Kammloch – Scharfenstein (Ostrý kámen, 569 m) – Teufelsmühle (Čertův mlýn) – Eichgraben – Hartau (Hartava) – Trojmezí u Nisy – Zittau (Žitava), město v Trojzemík

Váš poslední den na Hornolužické horské stezce. Postupujete směrem k sedlu Kammloch, odtud ke klimatickým lázním Lückendorf. Je to jediná německá obec ležící na jižní straně Žitavských hor. Dále kousek po vesnické silnici a pak doleva po úzké stezce – trasa vás vede k hoře Scharfenstein (570 m).

Z vyhlídkové plošiny se podívejte zpět na Oybin. Můžete spatřit pruh bílé páry: žitavská úzkokolejka se vine údolím. Pokojně dýmá již od roku 1890 na dvanáct kilometrů dlouhé trase mezi Žitavou a lázněmi Oybin a Jonsdorf.

Po sestupu z Ostrého kamene se dostanete do těsné blízkosti úzkokolejky. Trasa vede kousek podél kolejí směrem na Žitavu, pak odbočuje k legendami obklopenému mlýnu Teufelsmühle se smírčím křížem z roku 1670. Další významné zastávky na cestě do obcí Eichgraben a Hartau, které jsou již součástí města Žitava, nesou jméno Biersteig a Wasserhäusel. Zde končí certifikovaná část Hornolužické horské stezky.

Až půjdete po hrázi, můžete si povšimnout tří hraničních kamenů a tří vlajek, které připomínají, že se nacházíme na Trojmezí. Přesně v tomto bodu se stýkají Německo, Polsko a Čechy. Podél Lužické Nisy pak dojdete do cíle poslední etapy: do Žitavy, města postních pláten.

Další zajímavosti

  • Barokní horský kostel v Lückendorfu, postavený z kamenů zříceniny hradu Karlsfried
  • Asi 1500 let starý tis u cesty Gabler Straße v Lückendorfu
  • Akce „Historik Mobil“: Lückendorfer Bergrennen (Závod do vrchu), Oldtimertage (Dny veteránů) a Schmalspurfest (Festival úzkokolejky)
  • Soutěska Große Felsengasse (Velká Skalní ulice) v blízkosti Oybina s ferratou a vyhlídkou
  • Odbočka: hora Töpfer (Hrnčíř, 582 m) s horským hostincem Töpferbaude z roku 1903 a Europakreuz (Evropský kříž) z roku 2003


zittau blumenuhr my xlarge

Gratulujeme! Máte za sebou 100 kilometrů na Hornolužické horské stezce. Příroda vás teď laskavě propouští do města kultury. Možná se pro vás stane 750 let staré město Žitava vrcholem vašeho putování. Mnozí znalci dokonce hovoří o jednom z nejkrásnějších měst Německa.

Textilnímu a obchodnímu městu se kdysi říkalo „bohatá“. Žitava zůstává i dnes bohatá svými krásnými domy a uměleckými poklady, místy odpočinku a vkusem ovlivněným Čechami a Itálií. Staré město obklopuje pás zeleně s mnoha stromy, keři a květinami. Žitavská kulturní stezka vám pomůže objevit v historickém centru 54 pamětihodností z několika století.

Pozdně středověká Žitavská postní plátna představují německý unikát. Budova Heffterbau vás zaujme renesančním štítem. Radnice připomíná florentský palác. Johanniskirche (kostel Sv. Jana) byl postaven podle návrhu architekta Schinkela. A další, a další… Chcete si vychutnat historickou Žitavu? Porozhlédněte se v některém ze starých hostinců.

Dlouhé putování, mnoho zážitků – nyní vám přejeme šťastnou cestu domů. Již teď se těšíme na opětovné setkání!

Další zajímavosti

  • Třípatrový Salzhaus (Solnice) z roku 1511, po rozsáhlé rekonstrukci
  • Fleischerbastei (Řeznická bašta) z roku 1633 jako součást bývalých městských hradeb
  • Kulturhistorisches Museum Franziskanerkloster (Kulturně-historické muzeum ve františkánském klášteře)
  • Náhrobek starosty Nikolause von Dornspach z roku 1584
  • Žitavské květinové hodiny z roku 1907 se zvonkohrou z míšeňského porcelánu
  • Gerhart-Hauptmann-Theater (Divadlo Gerharta Hauptmanna) se 400 místy

Impressionen